Sluníčko se nám to ze všech sil snaží už přes týden naznačit. Tedy že už by to chtělo jaro - oprášit pohorky a batožinu a hurá mezi stromy, květenu, zvířenu i zvířené vodní toky.
A tak je tu zase noční pochod - Vítání jara a zahánění zimy. Letos trošičku dříve než jindy. Vlastně mladému jaru pěkně vyšlapeme cestičku, vymeteme pavouky mrazu, pomůžeme zimě sbalit fidlátka a s díky ji vyprovodíme za nejbližší kopec. A čau zase za rok, zimice protivná, bylo nám potěšením, ale jaksi už raději, mnó, támhle jsou dvéře!
Vždy jsem to psával tak poeticky, že? A najednou tohle, poezie je tatam, zní tamtam tmou a máme tu i totem.
Kde jsme to přestali? Aha. Jaro.
Mnó. Asi tak. Až do loňského roku byla výchozím bodem a base kempem malá hospůdka v Zadní Třebáni, kam vás také doveze mašinka. Ale hospůdku vzal ďas. Tak bude změna.
Sraz pochodníků i pochodní bude tentokrát od 18.00 do 23.30 hodin v rodinné restauraci Česká Hospoda a pozor, nikoli v Zadní alébrž v Hlásné Třebáni! Tu jsou odkazy:
Nenechte se zmást. Přijedete normálně vlakmo do Zadní Třebáně (takže spoje hledejte právě tam) a odtud je to přes most asi tak co by Honza Železný oštěpem dohodil. Nejlépe poslouží asi mapa v odkazu.
Jízdní řády (PDF ke stažení - klikněte):
Plzeň - Zadní Třebáň
Praha - Zadní Třebáň
Beroun - Plzeň
Beroun - Praha
A pro ty, kdo to ještě neznají – co se na takovém Vítání jara a zahánění zimy dělá? Především se vítá jaro a zahání zima. A jak se vítá jaro a zahání zima? Nočním pochodem fajn lidí, za svitu lampionů a petrolejových lamp a pro ty zhýčkané případně i čelovek či jiných svítidel. Ale to není všechno.
Nejdříve se sejdeme v hospůdce a seznámíme se a naladíme se na stejnou vlnovku, třeba na takovou: ~. Pěkná, co? Hrají se deskové hry nebo se jen tak povídá, připravují se svítidla a další vítacojaré-zaháněcozimí všelijakosti.
A protože nás matička příroda pustí do svého nejtajnějšího nočního lůna, je prima ji něčím obdarovat. Co si tak pamatuji, sázely se stromy i jiné rostlinstvo, krmilo se ptactvo, nechávaly se všudemožně navěšené zdobené indicie a hádanky a cintáty pro náhodné kolemjdoucí, a tak vůbec. A stejné covászrovnanapadnosti si můžete ale nemusíte připravit i letos. Můžete také něčím symbolicky zahnat zimu, fantazii se vejce nekladou, je to na každém z vás.
A až zazní roh ponocného tónem oznamujícím půlnoc, budeme už z hospůdky příjemně rozsvíceni, i rozežneme rovněž své tmaplašky a vypravíme se družně do černočerných lesů.
Poněvadž místo je už po léta stejné, nebudeme ho tentokrát tajit. Půjdeme krásnou cestou přes noční Karlův Štajn na tajemné, starobylé místo Svatý Jan Pod Skalou.
Letos pojmeme akci jako vzpomínku na některé naše vzdálené blízké. U klášterního pramene každý zapálíme svíčku za někoho, kdo je nám blízký a z nějakých důvodů s námi nemůže být. Před rozsvícením svíčky tedy každý, kdo se bude chtít zúčastnit, poví ostatním krátký příběh o člověku, na kterého myslí a pro kterého letos přivádí jaro. Kdo tedy budete chtít, přineste si s sebou pro tento účel svíčku. Necháme je pak hořet a plápolat u vodního pramene.
A ráno začne nový den. Ten přivítáme na svatojánském kopci.
No, a pak přijde čas návratu. Půjdeme na berounské nádraží (příchod přibližně po sedmé hodině ranní) a odtud se každý vydá svou cestou.
Snad jsem na nic nezapomněl a dočetli jste až sem.
Ještě hrst praktických informací. Noci jsou ještě velice chladné a měli byste to mít na paměti a nepodcenit oblečení. Dobré boty snad zdůrazňovat nemusím. Bodne čaj do termosky i špiritus do placatky. Na cestě se neztratí ani energetické tyčinky a podobné znouzecnostné zobance. Někdy se šikne vařič na čaj nebo polévku. Pití. Osvětlovací prvky, lampiony a lucernami počínaje a halogeny konče. Později vás potěší, že někdo měl foťák, takže pokud ho někdo na rozdíl ode mne máte, vezměte ho. Hodí se zapalovač, křesadlo, zápalky, křemeny. Svíčky. Obětiny pro matičku přírodu. Deskové a jiné hry do hospůdky. Cesta do Svatého Jána má asi 12 kilometrů, cesta do Berouna pak asi 5 km.
No, možná by se hodilo říct, kdy to vlastně je, ne? V sobotu 15. března 2008. Snad už je to vše.
Těším se na vás (a letos s námi půjdou asi i pejskové, juchů).
A na závěr jedna optimistická (to jako veselá a růžovobrýlá) básnička:
